O klubu
Rok založení 1929 jako odbor ledního hokeje při Viktorii Plzeň.
Změny názvu: 1948 – Sokol Plzeň IV, 1953 – Leninovy závody, 1952 – Spartak Plzeň, 1965 – Škoda Plzeň, 1994 – HC Interconex Plzeň, 1995 – HC ZKZ Plzeň, 1997 – HC Keramika Plzeň, 2003 - HC Lasselsberger Plzeň, 2009 - HC Plzeň 1929, 2012 - HC Škoda Plzeň
Původně se v Plzni hrál bandy hokej. V roce 1909 byl ustaven klub Union, jehož prvními soupeři byli hokejisté Strakonic a Písku. 1917 byla založena Česká sportovní společnost (ČSS), jejíž součástí byl i odbor ledního hokeje; další hokejové kluby byly v Plzni zakládány po roce 1919 – SK Smíchov Plzeň, Český lev a I. ČLTK Plzeň; roku 1919 byla založena západočeská župa. O deset let později (1929) vznikl také Studentský klub Střelnice, ČKV a rovněž odbor ledního hokeje při Viktorii Plzeň, jehož založení je dnes považováno úplný počátek klubu, který se dnes jmenuje HC Plzeň 1929. Jména jako Průcha, Šalda, Binder, Diviš, Čechura, kteří byli plzeňskými průkopníky, jsou dnes již minulostí. Do r. 1949 hrál klub pod jménem Sokol Plzeň IV I. A třídu a tehdejší borci Plochý, Volráb, Liškové, Švajner nebo Nekola jsou už známější.
V roce 1949 vstupuje ZSJ Škoda do oblastní soutěže a tím dochází k výraznému mezníku pro plzeňský hokej. Na bývalém Dobytčím trhu je 11.2.1950 zápasem s Prešovem otevřen zimní stadion s umělou ledovou plochou. Jen krůček pak chyběl k postupu do ligy. Ten se podařil v roce 1951. Mezi aktéry nacházíme např. tato jména: Vybíral, Trhlík, Šmat, Havlíček, Petr, Krauz, Radič, Brand, Šašek a další hráči (Vinš, Kletečka, Václav, Kuba, Jonák, Pavlíček, Jedlička) a s nimi nové úspěchy.
Po postupu Plzně do nejvyšší soutěže do klubu přešli nejlepší hokejisté z nedalekého Holoubkova, který byl tehdy velkým konkurentem Sokola Plzeň. Ten nejvýraznější se stal v sezóně 1956-57 v podobě 3. Místa a startu reprezentantů Sventeka, Vinše, Václava a Šaška na MS v Moskvě. Cesta vzhůru byla nastartována a další dvě sezóny do Plzně přinesly dvě druhá místa, v té době dres se lvíčkem oblékali také např. Haber, Šmat, Schwach, Táflík, Štogr a další.
Zákonitý útlum, který následoval, vyvrcholil sestupem v roce 1966. Dlouhá tři léta poté probíhala nejen přestavba mužstva, ale i stadionu. 13. března 1969 vítá Plzeň znovu I. ligu- už pod střechou. O úspěch se snaží též nová generace hokejistů z Jihlavy. Také z dalších míst se vracejí odchovanci jako Hovora, Trachta, Bednář, Neubauer, Huml, Jonák a s nimi přicházejí další z plzeňské líhně- např. Ebermann, Kajkl a Sýkora. Po dvou letech sice přichází poměrně zbytečný sestup, ale rok nato je liga opět v Plzni, a to nadlouho.
Do roku 1978 brázdí plzeňský koráb ligovou hladinu se střídavými úspěchy. Pád přichází až po prohře v památném zápasu s Trenčínem v Brně, kdy rozhodla po nastavení až 17. série trestných střílení. Po návratu za rok se tým HC Škoda Plzeň drží v lize až do současnosti.
První sezónu po návratu zakončila Plzeň na 9. místě, o rok později končí pouze o skóre před posledním Slovanem Bratislava. V sezóně 1981-82 si Plzeň polepšila pouze v tom, že před posledním (tentokrát jím byla Dukla Trenčín) měla „komfortní“ náskok již dvou bodů. Nepříliš úspěšná léta dokazuje i sezóna 1982-83 (9. místo), následující rok dokonce Plzeň obhajovala extraligovou příslušnost v baráži. Ani sezóna 1984-85 nepřinesla zlepšení, na posledních třech místech se srovnaly Slovan Bratislava, Plzeň a Vítkovice, všichni shodně 33 bodů. O ligu níž putovali Ostravané.
Play-off se fanoušci v Plzni dočkali až v sezóně 1985-86, sedmé místo nasměrovalo Plzeň na Litvínov, ovšem ten výhrou 3:0 na zápasy a celkovým skóre 24:14 nedal Plzni šanci. Sezóny 1986-87 a 1987-88 Plzeň opět operovala v dolních patrech tabulky, oživení znamenal až ročník 1988-89, v základní části obsadili Západočeši 4. místo, ale nevzládnuté čtvrtfinále s Košicemi (0:3) odsoudilo Plzeň k bojů o 5. až 8. místo. Konečný výsledek bylo sedmé místo. Neúspěšná 80. léta dokreslilo 10. místo v sezóně 1989-90.
Na počátku 90. let přišly přeci jen světlejší sezóny. Sezónu 1990-91 Plzeň končí po základní části na 5. místě, ale v cestě přes čtvrtfinále opět stojí Košice. V sezóně 1991-92 však Plzeň na pozadí velkých celospolečenských změn prožila jeden ze svých doposud největších úspěchů. S vycházející hvězdou Martina Straky se Plzeňáci prokousali do finále proti Trenčínu, oslavy vítězství v semifinále skončily již legendárním ohněm na plzeňském stadionu. V dresu Trenčína řádila další budoucí hvězda, Žigmund Pálffy. Hráči slovenského týmu vyhráli v sérii 3:1 a oddálili plzeňský sen o titulu. I finále se vrylo do paměti neobvyklou situací, „plzeňský“ rozhodčí Lípa neuznal jinak regulérní gól Plzně kvůli druhému puku na trenčínském ledě vhozeném některým z diváků.
Úspěch předznamenal hluboký pád, v následující sezóně Plzeň končí po základní části na posledním místě, sezóna 1993-94 přinesla mírné zlepšení a posun na 9. místo. V boji o udržení Plzeň přehrála Jindřichův Hradec, jenž nakonec v prolínací soutěži spadl o patro níž. Další sezóna (1994-95) přinesla posun do vyšších pater a návrat do play-off. Po základní části končí Plzeň na 5. místě, ovšem ve čtvrtfinále je nad síly Plzeňanů pozdější finalista ze Zlína (0:3 na zápasy). V sezóně 1995-96 se Plzeň vrátila mimo vody play-off, 11. místo po základní části sice neznamenalo starosti v prolínací soutěži, ale ani boje o titul.
Stejného postavení dosáhli Plzeňané i v další sezóně, kdy se počet zápasů v extralize zvýšil na 52. Celkový bodový zisk nestačil na play-off, do baráže však putovaly Jihlava s Opavou. V létě 1997 se ovšem Plzni povedl přestup, který určil následující sezóny, do plzeňského dresu se oblékl Dušan Salfický. Hned v první sezóně se výraznou měrou podílel na 5. místě po základní části. Jenže, přišlo čtvrtfinále se Spartou a další okamžik plzeňské hokejové historie, který si dobře pamatují nejenom plzeňští fanoušci. Plzeň mj. s Jaroslavem Bednářem v sestavě statečně vzdorovala silné Spartě. Za stavu 2:1 na zápasy pro Západočechy se 4. zápas řítil do prodloužení, když pár chvil před koncem vyslal nevinný puk do útočného pásma Jaroslav Kverka. Ve snaze puk zachytit si málo vídaným způsobem Salfický před šokovaným obecenstem vstřelil vlastní gól. V pátém zápase demoralizovaní Plzeňáci prohráli ve vyprodané Sportovní hale 4:1 a dál šla Sparta.
O rok později Plzeň zakončila základní část na šestém místě a ve čtvrtfinále na ni číhal Třinec. Série hraná na tři výhry dospěla do pátého utkání a stejného výsledku jako před rokem, 4:1 pro soupeře. Sotva emoce vychladly, utkala se Plzeň s Třincem opět, opět ve čtvrtfinále, tentokráte sezóny 1999-00. Západočeši přivezli z Moravy jednu výhru a doma mohli rozhodnout. První utkání zvládli málo vídaným debaklem 9:0. O den později však tahal dlouho za delší konec Třinec, za stavu 2:3 pro hosty se blížil konec, když zaúřadoval útok Špaňhel-Straka-Sedlák a prvně jmenovaný srovnal. V penaltovém rozstřelu rozhodli plzeňští obránci. Po Josefu Řezníčkovi dostal plzeňský stadion do varu Petr Kadlec, hostující ze Slavie. Semifinále mělo silný náboj, Plzeň narazila na Vsetín, který v sezóně čtyřikrát porazila. Vsetín neskrýval své antipatie vůči Plzni, s níž jako jedinou měl zápornou bilanci. Ale semifinále zkušení Valaši zvládli, výsledky 2:0, 3:2 a 3:2 se prohnali do finále. Plzeňským katem se stal Jan Tomajko, autor tří vítězných gólů.
Sezóna 2000-01 již tolik radosti nenabídla, Plzeň končí na 10. místě po základní části, po sezóně ji navíc opouští gólman Dušan Salfický, jenž se vydává na zkušenou do zámoří. Plzeň si jako náhradu vyhlédla Miroslava Šimonoviče. Reprezentační gólman Slovenska ovšem svoji roli psychicky neunáší, po nadějném začátku dostává laciné góly a nahrazuje jej matador Libor Barta. Ze suterénu tabulky se Plzeň nakonec vyšvihne na čtvrté místo! To již v plzeňském dresu operuje Radek Duda, který se postará o emoce v následném čtvrtfinále, v němž Plzeň kříží hokejky s Vítkovicemi. Plzeňáci podlehli pozdějšímu finalistovi 2:4 na zápasy, na Moravě utrpěli debakl 9:1.
Sezónu 2002-03 si také budou Západočeši pamatovat jako neúspěšnou, konečné 9. místo znamenalo klidný závěr sezóny, po všech směrech. V létě 2003 přišly revoluční změny ve vedení, v průběhu sezóny se podařilo doslova přestupová bomba, která hokejovou veřejnost šokovala. Plzeň získala ze Slavie gólmana Romana Málka. Přestup zapůsobil jak kouzelný proutek. Klub s pouze teoretickou šancí na postup vybojoval v posledním kole play-off výhrou 5:0 nad Kladnem a šel na Pardubice. V památné sérii rozhodl poslední sedmý zápas, který Plzeň zvládla vysokou výhrou 5:1 na pardubickém ledě. V semifinále proti pozdějšímu mistrovi ze Zlína Západočeši neměli příliš šancí a podlehli 1:4 na zápasy.
Po nadšení přišly léta deziluze. Zajímavost sezóny 2004-05 sice byla zaručena stávkou NHL, která do plzeňského dresu přivedla Martina Straku, Jaroslava Špačka, Martina Cibáka, Jasona Marshalla, do rodné Plzně se vrátil Pavel Trnka, ale play-off se Plzeň nedočkala. Rozhodly vzájemné zápasy s Litvínovem. Na sezóny 2005-06 a 2006-07 Plzeň nebude vzpomínat vůbec v dobrém. 11. a 13. místo byly velkým zklamáním pro natěšené fanoušky, závěr sezóny Západočeši dohrávali i bez některých opor hostujících v jiných týmech. Mírná náplast přišla v sezóně 2007-08, kdy Plzeň proklouzla do předkola play-off, ale podlehla 1:3 na zápasy Kladnu a čtyři roky za sebou jí tak zůstaly zavřeny brány play-off.
Léto 2008 přineslo po pěti letech další velké změny. Ze zámoří se definitivně vrátil nejslavnější odchovanec Plzně – Martin Straka. A nikoli jen jako hráč, ale též jako generální manažer a posléze prezident klubu. Pod vedením nového kapitána Plzeň končí sedmá po základní části, v předkole play-off poráží 3:2 na zápasy starý známý Třinec. A po pěti letech naráží ve čtvrtfinále na Pardubice. Série měla v podstatě podobný průběh, který rozhodl sedmý duel, jehož dramatičnost se s předchozí sérií srovnat ovšem nedá. Za stavu 3:3 zápas dospěl do prodloužení, které rozhodl v 87. minutě zápasu zlatým gólem Martin Adamský. Do semifinále s obhájcem titulu Slavií Praha vlétla Plzeň jak utržený vagón a první duel ovládla 6:0. Ve druhém neudržela nadějné vedení a po nezvládnutých domácích zápasech odjížděla na Slavii za stavu 1:3. V pátém zápase byly sepsány další nezapomenutelné okamžiky plzeňské hokejové historie. Západočeši ztráceli již v poměru 1:4, ale dokázali srovnat. Slávisté se opět dostali do vedení, ale Martin Straka dokázal sekundu před koncem zápasu vyrovnat. V nájezdech ovšem zvítězili Slávisté, Plzeň v sestavě Vostřák-Straka-Vlasák nezaznamenala ani jeden gól. Přesto bylo a je 4. místo velikým úspěchem…
2009/10 - jeden z nejúspěšnějších ročníků v historii plzeňského hokeje vůbec. Před sezónou se k týmu připojilo trio Kanďanů – dva útočníci Bomersback se Scofieldem a jeden obránce O´Brien. Tři naprosté neznámé vytvořily skvěle pracující rovnici s nově přichozím trenérem Marianem Jelínkem, kterému asistoval Milan Razým. Mimo jiné tým posílil také slovenský útočník Hvila, českoněmecký obránce/útočník Benda či duo navrátilců ze zámoří Stránský s Boháčem. Naopak, na druhou stranu, jež znamenala odchod z plzeňského hokeje, se vydali obránci Čakajík s Cartellim, Slováci Fabuš s Hudcem a gólmanovi Cháberovi skončilo hostování, svou hokejovou pouť opět spojil s pražskou Spartou. Ta do Plzně taktéž na hostování uvolnila Tomáše Pöpperleho, který zaujal Cháberův post.
Základní část se nedá popsat jinými slovy než jako naprosto snová. Tým, pevně kormidlovaný tandemem Jelínek-Razým a vedený Martinem Strakou, slavil úspěchy, kam se jen podíval. A odměna přišla přesladká. Již dvě kola před koncem základní části bylo jasné, že se HC Plzeň 1929 stane prvním držitelem Prezidentovy trofeje pro vítěze základní části.
V play-off bohužel přišlo rozčarování. Plzeňané po dlouhých pauzách způsobených olympijskou přestávkou a předkolem play-off narazili na rozjeté divoké šelmy z Liberce. Ty sice nechaly v prvních utkáních, které se pochopitelně hrála na ledě Plzně, ještě drápky schované a domácí slavili pohodlné výhry 4:0 a 4:1. Pak se ale modrobílá družina zasekla a další čtyři zápasy se staly kořistí libereckých Bílých Tygrů. HC Plzeň 1929 tak po vyřazení ve čtvrtfinále play-off obsadil 5. místo, čímž si oproti minulému ročníku pohoršil o jednu příčku.
Ani příprava na sezónu 2010/11 se nevyhnula poměrně velkým zásahům do kádru. Tri Kanaďanů nahradili další zámořští hráči – obránci John Slaney, Nick St. Pierre, Nick Johnson John Lammers a Josh Langfeld. Zajímavostí byl i návrat druhého z rodu Heřmanů – Jana a krátkodobá výpomoc navrátilce Petra Sýkory. Naopak odešli Adamský, Vampola či Benda. Velkých změn doznalo i brankoviště, Francouze s Pöpperlem nahradili Salfický s Přikrylem, plzeňské barvy však nakonec hájil i Mazanec, Halmoši, Hanuljak a v závěru sezóny Horčička.
Indiáni v létě vyhráli Tipsport Hockey Cup, když ve finále zdolali v prodloužení Znojmo, samotná sezóna byla noční můrou. Nejprve Západočeši přišli o bod z Kladna vinou neoprávněného startu Sýkory, následně se rozhořela extraligová kauza registrace, kdy Plzni bylo odečteno devatenáct bodů, Mladé Boleslavi dvaadvacet a Kladnu šest. Modrobílí by s dvaceti body navíc, které na ledě uhráli, znovu ovládli základní část.
Takto museli svěřenci kouče Jelínka a Razýma do předkola, kde je po nekonečné stíhací jízdě po odečtu překonal Litvínov, když rozhodl sérii v prvních dvou duelech, doma začínal jen díky administrativním zásahům, celkem 1:3 zápasy.
Léto 2011 nenaplnilo tradice o velkých zásazích do sestavy. Po odchodu Luboše Horčičky přišel Adam Svoboda, který s odchovancem Markem Mazancem působil jako sehraná dvojice. Na západ Čech zavítal také František Kaberle, Ondřej Kratěna, Pavel Mrňa a Radek Duda. Podstatnou část sezóny odehrál za indiány i Jiří Vykoukal, Václav Pletka, Jiří Marušák, Ondřej Havlíček či Geoff Kinrade, navrátil se Dušan Andrašovovský a Jaroslav Modrý.
Svěřenci kouče Jelínka vstoupili do sezóny skvěle. Již v létě opanovali svou skupinu v European Trophy, dobře vstoupili i do základní části extraligy. V úvodních deseti kolech pouze jednou nebodovali. V období kolem Vánoc, kdy modrobílí tradičně ztráceli, nyní předvedli úctyhodný výkon – 18krát v řadě bodovali. Nutno však podotknout, že přesně v půlce v Třinci podlehli, ale zásahem administrativním vyhráli kontumačně. Celkově tak po základní části utekli se Spartou zbytku pelotonu, Pražané nakonec byli v boji o Prezidentskou trofej úspěšnější. Plzeň byla nejproduktivnějším týmem soutěže.
V play-off stála před Západočechy další výzva. Znovu byli pasováni na jednoho z hlavních favoritů ligy. Ve čtvrtfinále však Zlín předvedl perfektní defenzivní taktiku a vše rozhodl Johnson až pár minut před koncem sedmého zápasu. V semifinále narazili svěřenci kouče Jelínka na překvapení vyřazovacích bojů – Kometu Brno. Ta dokázala v Plzni třikrát zvítězit, dvakrát svého soupeře porazila 1:0 a celkově 4:1 na zápasy. Přesto je třetí místo a zisk medaile pro Plzeň největším úspěchem od roku 2000.
ÚSPĚCHY
V žákovské a dorostenecké kategorii byl HC Škoda Plzeň několikanásobným přeborníkem ČSSR.
V letech 1958 a 1959 se HC Spartak Plzeň (předchůdce HC Škoda Plzeň, HC Interconex Plzeň, HC ZKZ Plzeň a HC Keramika Plzeň) stal vicemistrem ČSSR.
V roce 1992 se HC Škoda Plzeň stal vicemistrem ČSFR.
V roce 2000 obsadil HC Keramika Plzeň 3. místo v české extralize.
V roce 2004 a 2009 obsadil HC Lasselsberger Plzeň 4. místo v české extralize.
V roce 2010 vyhrál klub HC Plzeň 1929 základní část O2 extraligy.
V roce 2012 obsadil HC Plzeň 1929 3. místo v české extralize, druhé po základní části.
TRENÉŘI A ASISTENTI
1991-92: Karel Pražák, Jiří Neubauer
Marek Sýkora, Karel Trachta, Jaroslav Pitner
1992-93: Marek Sýkora, Václav Ruprecht
Eduard Novák
1993-94: Pavel Soudský, Vladimír Bednář, Radek Kampf
Vladimír Bednář, Jindřich Setikovský, Josef Hovora
1994-95: Karel Trachta, Jindřich Setikovský
1995-96: Karel Trachta, Jindřich Setikovský
Bohuslav Ebermann, Zdeněk Haber
1996-97: Bohuslav Ebermann, Radim Rulík
Marek Sýkora, Radim Rulík
1997-98: Marek Sýkora, Radim Rulík
1998-99: Marek Sýkora, Radim Rulík
1999-00: Marek Sýkora, Radim Rulík
2000-01: Marek Sýkora, Radim Rulík
Marek Sýkora, František Černý
2001-02: Jaroslav Liška a František Černý
Richard Farda, Milan Razým a Radek Kampf
2002-03: Richard Farda, Milan Razým, Radek Kampf
Karel Trachta, Milan Razým, Radek Kampf
2003-04: Rostislav Čada, Miroslav Přerost
Miroslav Přerost, Jiří Kučera
2004-05: Miroslav Přerost, Jiří Kučera
Jiří Neubauer, Ivan Vlček
2005-06: Marek Sýkora, Radim Rulík, Radek Kampf
2006-07: Marek Sýkora, Radek Kampf
Jiří Kučera, František Černý
2007-08: Jiří Kučera, František Černý
Miloslav Hořava, Radim Rulík
2008-09: Pavel Hynek, Milan Razým
2009-10: Marian Jelínek, Milan Razým
2010-11: Marian Jelínek, Milan Razým
2011-12: Marian Jelínek, Milan Razým, Michal Straka
2012-13: Milan Razým, Michal Straka
